KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
SLOVÁCKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Destinační management
 
PŘÍRODA A JEJÍ OCHRANA
  CHKO BÍLÉ KARPATY
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Fauna a flora
Naučné stezky
 
KULTURA, ZÁBAVA, SPORT
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI
  Památky UNESCO
Památkové rezervace
Památkové zóny
Hrady a zámky
Památky a architektura
Církevní památky
 
TURISTIKA A VOLNÝ ČAS
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
 
LÁZEŇSTVÍ
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
KONGRESOVÁ TURISTIKA
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Přírodní rezervace Milovická stráň [ Přírodní rezervace ]

Přírodní rezervace Milovická stráň

Rezervace, která byla vyhlášena v roce 1994, se nachází na vrcholovém plošině a západně orientovaných svazích vrchu Špičák (293,3 m) v jihovýchodní části Milovické pahorkatiny jižně od vsi Milovic a asi 6 km severovýchodně od Mikulova. Představuje jedno ze třinácti maloplošných zvláště chráněných území chráněné krajinné oblasti Pálava. Její rozloha činí 88,35 ha. Spadá do kvadrantu 7266a středoevropského síťového mapování a do fytogeografického podokresu Milovicko-valtická pahorkatina (17c).


Klima je zde jako jinde na Mikulovsku teplé a suché. Průměrná teplota vzduchu v Lednici (asi 9 km východojihovýchodně od lokality; http://www.zf.mendelu.cz/klima/) za léta 1961-1990 je 9,2 °C. Nejnižší teploty vzduchu zde bývají v lednu (průměrná teplota je -1,9 °C), nejvyšší v červenci (průměrná teplota je 19,1 °C). Průměrný roční úhrn srážek za stejné období činí 480 mm, z toho ve vegetačním období spadne 306 mm.


Geologický podklad zde tvoří třetihorní flyšové sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství, v nichž převládají pískovce zpevněné vápnitým tmelem, na plošinách místy překryté spraší a sprašovými hlínami. S výjimkou dvou míst scházejí výchozy pevných hornin. V úzkých údolích se nacházejí deluviofluviální sedimenty (ČTYROKÝ et al. 1995).


Na spraších a v úpadech je vyvinuta hnědozem o různém stupni illimerizace, pod stepními společenstvy ji nahrazuje černozem, na exponovaných místech s výchozy třetihorních sedimentů se pravděpodobně vyskytují pararendziny.


Příkré západně orientované svahy jsou porostlé suchými trávníky svazu Festucion valesiacae. V dolní části je nahrazují širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti, zatímco podél okraje lesa a na několika lesních světlinách jsou vyvinuty úzké pruhy teplomilných lesních lemů ze svazu Geranion sanguinei, nejspíš asociace Geranio-Dictamnetum. Na lesních světlinách jsou velmi nápadné plochy s dominancí kavylu sličného (Stipa pulcherrima), které lze také zařadit do svazu Festucion valesiacae.


Na nejexponovanějších místech západně orientovaných svahů, zejména na hřbítcích v úzkém pruhu podél horní svahové hrany, jsou maloplošně vyvinuty porosty perialpidských teplomilných doubrav asociace Corno-Quercetum ze svazu Quercion pubescenti-petraeae. Ve stromovém patře těchto porostů převládá dub pýřitý (Quercus pubescens), zatímco pro keřové patro je typická dominance dřínu jarního (Cornus mas) a ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare). V bylinném patře lze nalézt hvězdnici chlumní (Aster amellus), válečku prapořitou (Brachypodium pinnatum), ostřici nízkou (Carex humilis), ostřici Micheliovu (C. michelii), srhu hajní (Dactylis polygama), třemdavu bílou (Dictamnus albus), oman srstnatý (Inula hirta), kamejku modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum), čistec přímý (Stachys recta), violku srstnatou (Viola hirta) a ožanku kalamandru (Teucrium chamaedrys). Toto spíše maloplošně vyvinuté společenstvo nahrazují na plošině sprašové doubravy asociace Quercetum pubescenti-roboris ze svazu Aceri tatarici-Quercion. Na rozdíl od předchozího společenstva se porosty sprašových doubrav vyznačují větším zápojem stromového patra, které je tvořeno dubem zimním (Quercus petraea) a dubem pýřitým (Q. pubescens), jež v keřovém patře doprovází ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a javor babyka (Acer campestre). V bylinném patře sprašových doubrav se uplatňuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora), konvalinka vonná (Convallaria majalis), lipnice hajní (Poa nemoralis) a válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Z mezofilnějších druhů, které sprašové doubravy sdílí s dubohabřinami, je přítomen kopytník evropský (Asarum europaeum), zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides), srha hajní (Dactylis polygama), svízel vonný (Galium odoratum), svízel lesní (G. sylvaticum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) a plicník lékařský (Pulmonaria officinalis). Třetí typ lesní vegetace, s nímž se lze v rezervaci setkat, představují panonské dubohabřiny asociace Primulo veris-Carpinetum ze svazu Carpinion, které jsou zde vázány hlavně na severně orientované svahy a dna žlebů.


Milovická stráň představuje jedinou známou lokalitu zárazy ožankové (Orobanche teucrii), v České republice. Druh zde objevil v roce 1995 při exkurzi floristického kurzu v Břeclavi V. Řehořek (cf. J. Zázvorka in SLAVÍK 2000: 504-505). Z regionálně fytogeografického hlediska je pozoruhodné, že koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), který roste přednostně na tvrdých horninách, např. na sousedních Pavlovských vrších, je zde nahrazen koniklecem lučním českým (P. pratensis subsp. bohemica), který na Pálavě naopak schází. Stejně tak chybí na Pálavě např. i hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus), který zde vytváří chudočlennou populaci; další nejbližší lokality tohoto druhu se nacházejí na vrchu Danielsberge v Dunajovických vrších a v Bořím lese u zámečku Rendezvous mezi Valticemi a Lednicí. Překvapivý je výskyt česneku kulatohlavého (Allium sphaerocephalon) a strdivky brvité (Melica ciliata), které jsou obvykle vázány na tvrdé horniny.


Až do čtyřicátých let 20. století převládalo v Milovickém lese tzv. výmladkové hospodaření, které umožnilo zachovat téměř přirozenou dřevinnou skladbu. Koncem šedesátých let zřídily tehdejší Státní lesy v Milovickém lese obory pro chov daňků a muflonů (tzv. klentnická obora severně od silnice Mikulov - Milovice), popř. daňků a jelenů (tzv. bulharská obora jižně od téže silnice). Oborní chov a s ním spojené praktiky způsobily závažné poškození lesních porostů (CHYTRÝ & DANIHELKA 1993). Stavy zvěře kulminovaly koncem osmdesátých let a po změně režimu přistoupil Lesní závod Židlochovice jen velmi neochotně k jejich snižování. Například ještě na jaře 2000 bylo v 538 ha velké oboře Klentnice napočteno 262 muflonů a 220 daňků. Začlenění území dnešní rezervace do obory zabránila existence vojenského zařízení u severního okraje chráněného území.


Na protějším svahu údolí západně od silnice Milovice - Mikulov byly v osmdesátých letech při těžbě spraše objeveny zkamenělé mamutí kosti a zbytky prehistorického sídliště. V jámě neolitického až eneolitického stáří se zachovaly fosilní ulity četných mlžů. Na základě druhové garnitury tohoto nálezu lze usuzovat, že v době existence jámy v okolním lese převládaly mezofilní druhy, např. lípy (Tilia sp.), jilmy (Ulmus sp.) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přičemž malakofauna tehdejších lesů byla druhové mnohem bohatší než dnes (LOŽEK 1992).


Přehled nalezených druhů cévnatých rostlin


Seznam shrnuje nálezy z let 1992, 1993, 1996, 1997 a 2002. Obsahuje celkem 422 taxonů. Viz též ŠUK (1956), DANIHELKA et al. (1995) a V. Řehořek in DANIHELKA & GRULICH (1996).


Acer campestre
Acer platanoides
Achillea collina
Achillea pannonica
Acinos arvensis
Adonis vernalis
Agrimonia eupatoria
Agrostis gigantea
Ailanthus altissima
Ajuga genevensis
Alliaria petiolata
Allium flavum
Allium oleraceum
Allium rotundum
Allium scorodoprasum
Allium sphaerocephalon
Alyssum alyssoides
Anemone ranunculoides
Anthericum ramosum
Arabis auriculata
Arabis glabra
Arabis hirsuta agg.
Arctium minus
Arctium nemorosum
Arctium tomentosum
Arenaria serpyllifolia
Artemisia absinthium
Artemisia campestris
Artemisia pontica
Artemisia vulgaris
Asarum europaeum
Asperula tinctoria
Aster amellus
Aster lanceolatus
Aster linosyris
Astragalus cicer
Astragalus glycyphyllos
Astragalus onobrychis
Avenula pratensis subsp. hirtifolia
Avenula pubescens
Ballota nigra
Barbarea vulgaris
Betonica officinalis
Bothriochloa ischaemum
Brachypodium pinnatum
Brachypodium sylvaticum
Briza media
Bromus benekenii
Bromus inermis
Bupleurum falcatum
Calamagrostis arundinacea
Calamagrostis epigejos
Campanula glomerata
Campanula persicifolia
Campanula rapunculoides
Campanula sibirica
Campanula trachelium
Capsella bursa-pastoris
Cardamine impatiens
Carex humilis
Carex michelii
Carex montana
Carex spicata
Carlina biebersteinii (Carlina vulgaris subsp. intermedia)
Carpinus betulus
Centaurea jacea subsp. angustifolia
Centaurea stoebe
Cerastium pumilum agg.
Chaerophyllum temulum
Chamaecytisus ratisbonensis
Chamaecytisus virescens
Cirsium arvense
Cirsium vulgare
Clematis recta
Clematis vitalba
Clinopodium vulgare
Convallaria majalis
Conyza canadensis
Cornus mas
Cornus sanguinea
Corydalis cava
Corydalis pumila
Corylus avellana
Crataegus monogyna
Cuscuta epithymum
Cytisus procumbens
Dactylis glomerata
Dactylis polygama
Daucus carota
Dianthus armeria
Dictamnus albus
Dorycnium germanicum
Echinops sphaerocephalus
Elymus caninus
Elytrigia intermedia
Elytrigia repens
Erigeron annuus agg.
Eryngium campestre
Euonymus europaea
Euonymus verrucosa
Euphorbia cyparissias
Euphorbia epithymoides
Falcaria vulgaris
Fallopia dumetorum
Festuca heterophylla
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Ficaria bulbifera
Filipendula vulgaris
Fragaria moschata
Fragaria viridis
Fraxinus angustifolia
Fraxinus excelsior
Gagea lutea
Galium album subsp. pycnotrichum
Galium aparine
Galium glaucum
Galium odoratum
Galium sylvaticum
Galium verum
Genista tinctoria
Geranium robertanium
Geranium sanguineum
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum
Heracleum sphondylium
Hesperis sylvestris
Hieracium cf. densiflorum
Hieracium lachenalii
Hieracium maculatum
Hieracium murorum
Hieracium pilosella
Hieracium cf. pilosellinum
Hieracium sabaudum
Hylotelephium maximum
Hypericum hirsutum
Hypericum montanum
Hypericum perforatum
Impatiens parviflora
Inula conyza
Inula ensifolia
Inula hirta
Inula oculus-christi
Inula salicina
Inula ×stricta (I. ensifolia × I. salicina)
Iris graminea
Iris pumila
Iris variegata
Isopyrum thalictroides
Jurinea mollis
Koeleria macrantha
Lactuca quercina
Lactuca serriola
Lamium maculatum
Lamium purpureum
Lapsana communis
Lathyrus niger
Lathyrus pannonicus subsp. collinus
Lathyrus vernus
Lavatera thuringiaca
Leontodon hispidus
Leonurus cardiaca
Leonurus marrubiastrum
Lepidium campestre
Leucanthemum vulgare
Ligustrum vulgare
Lilium martagon
Linaria vulgaris
Linum tenuifolium
Lithospermum officinale
Lithospermum purpurocaeruleum
Lolium perenne
Lonicera caprifolium
Lonicera xylosteum
Loranthus europaeus
Lotus borbasii
Malus sylvestris
Medicago falcata
Melampyrum cristatum
Melampyrum pratense
Melica ciliata
Melica nutans
Melica picta
Melica transsilvanica
Melica uniflora
Melilotus officinalis
Melittis melissophyllum
Milium effusum
Moehringia trinervia
Morus alba
Muscari tenuiflorum
Nonea pulla
Odontites vernus subsp. serotinus
Omphalodes scorpioides
Ononis spinosa
Orchis militaris
Origanum vulgare
Orobanche caryophyllacea
Orobanche teucrii
Orthantha lutea
Peucedanum alsaticum
Peucedanum cervaria
Phleum phleoides
Pimpinella major
Pimpinella saxifraga
Plantago lanceolata
Plantago major
Plantago media
Poa compressa
Poa nemoralis
Poa pratensis agg.
Polygala comosa
Polygonatum multiflorum
Polygonatum odoratum
Potentilla alba
Potentilla anserina
Potentilla arenaria
Potentilla heptaphylla
Potentilla inclinata
Primula veris
Prunella vulgaris
Prunus avium
Prunus cerasus
Prunus spinosa
Pseudolysimachion spicatum
Pulmonaria officinalis
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica
Pyrus pyraster
Quercus cerris
Quercus petraea
Quercus pubescens
Quercus robur
Ranunculus auricomus agg.
Ranunculus polyanthemos
Reseda lutea
Rhamnus cathartica
Robinia pseudacacia
Rosa canina
Rosa gallica
Rosa pimpinellifolia
Rosa rubiginosa
Rumex obtusifolius
Salvia nemorosa
Salvia pratensis
Sambucus nigra
Scabiosa canescens
Scabiosa ochroleuca
Scorzonera austriaca
Scorzonera cana
Scorzonera hispanica
Scrophularia nodosa
Securigera varia
Senecio jacobea
Serratula tinctoria
Seseli annuum
Seseli hippomarathrum
Seseli pallasii
Silene latifolia
Silene nutans
Silene vulgaris subsp. vulgaris
Silene vulgaris subsp. antelopum
Solidago gigantea
Solidago virgaurea
Sorbus domestica
Sorbus torminalis
Stachys germanica
Stachys recta
Stellaria graminea
Stellaria holostea
Stellaria media
Stipa capillata
Stipa joannis
Stipa pulcherrima
Tanacetum corymbosum
Taraxacum sp. e sect. Erythrosperma
Taraxacum sp. e sect. Ruderalia
Teucrium chamaedrys
Thalictrum minus
Thesium linophyllon
Thlaspi perfoliatum
Thymus cf. glabrescens
Thymus pannonicus
Thymus praecox
Tilia cordata
Tilia platyphyllos
Torilis japonica
Tragopogon orientalis
Trifolium alpestre
Trifolium arvense
Trifolium aureum
Trifolium campestre
Trifolium montanum
Trifolium pratense
Trifolium rubens
Tripleurospermum inodorum
Ulmus minor
Urtica dioica
Valeriana stolonifera subsp. angustifolia
Verbascum chaixii subsp. austriacum
Verbascum phlomoides
Verbascum phoeniceum
Veronica arvensis
Veronica officinalis
Veronica praecox
Veronica prostrata
Veronica sublobata
Veronica teucrium
Veronica vindobonensis
Viburnum lantana
Vicia cracca
Vicia dumetorum
Vicia pisiformis
Vicia sepium
Vicia tenuifolia
Vicia tetrasperma
Vincetoxicum hirundinaria
Viola ambigua
Viola hirta
Viola mirabilis
Viola reichenbachiana
Viola rupestris



Makromycety


Výzkum mykoflóry probíhá od devadesátých let, kdy byly v rámci projektu "Mycological monitoring in European oak forests" v rezervaci založeny dvě trvalé plochy o rozloze 2500 m2 (V. Antonín a A. Vágner, Moravské zemské muzeum, Brno). Uvádíme výčet pozoruhodnějších nálezů.


Agaricus romagnesii Wasser
Gymnopus benoistii (Boud.) Antonín et Noordel.
Gymnopus hybridus (Kühner et Romagn.) Antonín et Noordel.
Hygrophorus persoonii Arnolds
Inonotus nidus-pici Pilát
Mycena polygramma f. pumila J. E. Lange
Phanerochaete calotricha (P. Karst.) J. Erikss. et Ryvarden
Oligoporus subcaesius (A. David) Ryvarden et Gilb.
Setulipes quercophilus (Pouzar) Antonín
Tomentellastrum alutaceoumbrinum (Bres.) M. J. Larsen
Trechispora lunata (Romell) Jülich
Volvariella caesiotincta P. D. Orton: chráněný druh, klasifikovaný také v červené knize



Literatura

DANIHELKA J. & ANTONÍN V. (2002):
Přírodní rezervace Milovická stráň u Milovic (okres Břeclav). Botanický průvodce. - 6 pp., Česká botanická společnost, Praha.

Taxonomické a syntaxonomické pojetí: cévnaté rostliny - KUBÁT 2002, rostlinná společenstva - MORAVEC 1995, 2000


ČTYROKÝ P., HAVLÍČEK P., STRÁNÍK Z. & PÁLENSKÝ P. (1995): Geologická a přírodovědná mapa CHKO a BR Pálava. Geologische und naturwissenschaftliche Karte des Landschaftsschutzgebietes (CHKO) und Biosphärenreservates (BR) Pálava. - Český geologický ústav, Praha.


DANIHELKA J. & GRULICH V. [ed.] (1996): Výsledky floristického kursu v Břeclavi (1995). - Zpr. Čes. Bot. Společ. 31, suppl. 1996/1: 1-86.


DANIHELKA J., GRULICH V., ŠUMBEROVÁ K., ŘEPKA R., HUSÁK Š. & ČÁP J. (1995): O rozšíření některých cévnatých rostlin na nejjižnější Moravě. - Zpr. Čes. Bot. Společ. 30, suppl. 1995/1: 29-102.


CHYTRÝ M. & DANIHELKA J. (1993): Long-term changes in the field layer of oak and oak-hornbeam forests under the impact of deer and mouflon. - Folia Geobot. Phytotax. 28: 225-245.


KUBÁT K. [ed.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. - Academia, Praha.


LOŽEK V. (1999): Změny biocenóz Milovické pahorkatiny podle výpovědi měkkýšů. - Regiom, Mikulov, 1998: 4-9.


MORAVEC J. [ed.] (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. - Severočes. Přír., suppl. 1995: 1-206.


MORAVEC J. [ed.] (2000): Přehled vegetace České republiky. Vol. 2. Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. - Academia, Praha.


SLAVÍK B. [ed.] (2000): Květena České republiky. Vol. 6. - Academia, Praha.


ŠUK V. (1956): Květena Mikulovska. - In: HOSÁK L., VALOUŠEK B. & ŠUK V., Mikulovsko, pp. 97-139, Mikulov.


Poznámka
Jako průvodce sjezdových exkurzí IX. sjezdu České botanické společnosti v Lednici vydala v srpnu 2002 Česká botanická společnost v Praze. K tisku připravil Jiří Danihelka; příprava textu byla podpořena z grantu č. 201/01/P115 Grantové agentury České republiky.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.Palava.cz

Typ záznamu: Přírodní rezervace
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 21.12.2004 v 12:58 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
VYHLEDÁVÁNÍ
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
Aktuality
 
SLUŽBY PRO TURISTY
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
KALENDÁŘ AKCÍ OBLASTI
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Vinobraní
Degustace vín
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
VÍNO A VINAŘSTVÍ
  Vinařská turistika
Vinařská oblast Morava
Moravská vína
Vinařství
Producenti vína
Vinařské stezky
Svaz moravských vinařů
 
FOLKLOR A TRADICE
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
REGIONÁLNÍ ROZVOJ
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba